Obecný postup pro získání povolení k realizaci záměru:
Uvedené opatření je vodním dílem, dle vodního zákona – slouží k ochraně před škodlivými účinky vod a ke vzdouvání a zadržování vod. Záměr tedy bude podléhat povolení vodoprávního úřadu.
S ohledem na skutečnost, že postupy orgánů státní správy nejsou jednotné, doporučujeme vždy plánovaný záměr předem konzultovat s příslušným stavebním/vodoprávním úřadem, dále odborem územního plánování a odborem životního prostředí pověřeného obecního úřadu.
Přehled povinných podkladů, stanovisek, rozhodnutí a vyjádření k vybranému opatřením, která jsou nezbytná k získání stavebního povolení:
Stanovisko odboru územního plánování – soulad s územním plánem – žádost se podává na odbor územního plánovaní Obecního úřadu obce s rozšířenou působností (ORP). Správní orgán vydá stanovisko s výrokem, zda je plánovaný záměr v souladu s platným územním plánem či jinou plánovací dokumentací.
Koordinované stanovisko odboru životního prostředí (OŽP) – žádost je nutné směřovat na Obecní úřad obce s rozšířenou působností. K záměru se souhrnně vyjádří jednotlivé odbory životního prostředí. Stanovisko slouží současně jako „návod“ k dalšímu postupu, tzv. je zde uvedeno, jaké správní úřady je třeba dále oslavit a jaká stanoviska je potřeba k záměru dále získat. Koordinované stanovisko je zásadní příloha žádosti o vydání stavebního povolení plánovaného záměru.
Z vydaných stanovisek jednotlivých úseků veřejné správy jsou zpravidla požadovány tyto dokumenty:
- Rozhodnutí o povolení kácení – pokud záměr předpokládá kácení dřevin rostoucích mimo les, bude nutné zajistit povolení k jejich odstranění. Nutné je uvést, že jsou-li dřeviny např. součástí vodního toku či nivy, jedná je významný krajinný prvek ze zákona, a o povolení kácení je nutné žádat i o dřeviny menší než známý limit obvodu kmene 80 cm ve 130 cm nad zemí. Povolení ke kácení vydávají obecní úřady (OÚ) dle místní příslušnosti, tedy OÚ všech tří stupňů (obecní úřady obcí, pověřený obecní úřad i obecní úřad obce s rozšířenou působností).
- Stanovisko k povolení zásahu do významného krajinného prvku (VKP) – často v rámci řešených či plánovaných záměrů můžeme narazit na výraz významný krajinný prvek (VKP). Ze zákona o ochraně přírody a krajiny jím jsou mimo jiné vodní toky, rybníky, jezera a údolní nivy. Pokud je záměr součástí výše vyjmenovaných prvků, je třeba žádat o zásah. Povolení k zásahu do VKP ze zákona vydávají Obecní úřad obce s rozšířenou působností (ORP).
- Rozhodnutí o odnětí ze zemědělského půdního fondu (ZPF) – v případě, že se bude záměr dotýkat zemědělských pozemků (pozemky s vymezenou BPEJ), je třeba žádat o jejich vynětí. Odvody za trvale odňatou půdu se v daném případě nestanoví, neboť se jedná o stavbu ve veřejném zájmu, jejíž hlavním účelem je ochrana před povodněmi. Rozhodnutí o odnětí ze ZPF vydávají Obecní úřad obce s rozšířenou působností (ORP).
- Vyjádření správce toku a povodí – žádost k posouzení záměru se podává k příslušnému správci povodí. Záměr musí výt v souladu s Národním plánem povodí a Plánem dílčích povodí, atd.
Další stanoviska, která mohou být požadována pro potřeby povolení stavby:
Souhlasy vlastníků dotčených pozemků, stanovisko Správce CHKO či NP, stanovisko k zásahu do území NATURA 2000, stanovisko správy lesů, aj.
Případné další podklady pro dotační účely:
Kromě povinných dokladů pro potřeby vydání povolení stavebním/vodoprávním úřadem, existují tzv. formální náležitosti žádosti z hlediska dotačních programů. Může se jednat o vyjádření či posouzení, která nejsou třeba pro vydání vlastního stavebního povolení. Jedná se o dokumenty nad rámec stavebního povolení, jsou však zásadní z hlediska udělení dotace. Převážně se jedná o podklady zaměřené na ochranu druhů či chráněných území. Před podáním žádosti je vždy nutné se na tyto formální záležitosti zaměřit. Příkladem může být:
Biologické hodnocení lokality – jedná se o podklad, který je zaměřen na výskyt zvláště chráněných druhů (ZCHD) na lokalitě. S žádostí se lze obrátit přímo na osobu provádějící biologická hodnocení, případně lze oslovit Agenturu ochrany přírody a krajiny, která by měla mít k dispozici seznam oprávněných posuzovatelů.
Povolení výjimky je základních podmínek ochrany ZCHD – v případě, že v rámci provedeného biologického posouzení lokality dojde ke zjištění výskytu ZCHD na místě plánovaného záměru, je třeba si zažádat o udělení výjimky z ochranných podmínek zjištěného druhu. Žádost se podává u příslušného Krajského úřadu, odboru životního prostředí.
Dále je nutné si uvědomit, že i pro shodná technická opatření, avšak umístěných na jiných lokalitách, mohou být požadována rozdílná vyjádření nebo stanoviska. Příkladem může být plán realizace záměru na území CHKO. V tomto případě je nutné žádat navíc o stanovisko příslušnou správu CHKO, atd.
