Průleh a příkop

Z pohledu stavebního zákona se pro povrchová zařízení pro rozvod nebo odvod vody na zemědělské půdě nevyžaduje stavební povolení ani ohlášení. Z hlediska zákona o vodách se za vodní díla nepovažují jednoduchá zařízení mimo koryta vodních toků na pozemcích nebo stavbách sloužící k zachycení vody a k jejich ochraně před škodlivými účinky povrchových nebo podzemních vod.

S ohledem na skutečnost, že postupy orgánů státní správy nejsou jednotné, doporučujeme vždy plánovaný záměr předem konzultovat s příslušným stavebním/vodoprávním úřadem, dále odborem územního plánování a odborem životního prostředí pověřeného obecního úřadu.

V pochybnostech o tom, zda jde o vodní dílo či nikoliv, rozhoduje místně příslušný vodoprávní úřad.

Budeme-li chtít žádat o podporu z dotačního programu za účelem realizace opatření, je nutné se připravit na to, že existují tzv. formální náležitosti žádosti. Jedná se o dokumenty, které jsou zásadní z hlediska udělení dotace. Převážně se jedná o podklady zaměřené na ochranu druhů či chráněných území. Před podáním žádosti je vždy nutné se na tyto formální záležitosti zaměřit. Příkladem může být:

Biologické hodnocení lokality – jedná se o podklad, který je zaměřen na výskyt zvláště chráněných druhů (ZCHD) na lokalitě. S žádostí se lze obrátit přímo na osobu provádějící biologická hodnocení, případně lze oslovit Agenturu ochrany přírody a krajiny, která by měla mít k dispozici seznam oprávněných posuzovatelů.

Některé dotační programy vyžadují:

Stanovisko odboru územního plánování – soulad s územním plánem – žádost se podává na odbor územního plánovaní Obecního úřadu obce s rozšířenou působností (ORP). Správní orgán vydá stanovisko s výrokem, zda je plánovaný záměr v souladu s platným územním plánem či jinou plánovací dokumentací.

Koordinované stanovisko odboru životního prostředí (OŽP) – žádost je nutné směřovat na Obecní úřad obce s rozšířenou působností. K záměru se souhrnně vyjádří jednotlivé odbory životního prostředí. Stanovisko slouží současně jako „návod“ k dalšímu postupu, tzv. je zde uvedeno, jaké správní úřady je třeba dále oslavit a jaká stanoviska je potřeba k záměru dále získat. Koordinované stanovisko je zásadní příloha žádosti o vydání stavebního povolení plánovaného záměru.

V rámci koordinovaného stanoviska mohou být dány další požadavky, jako je např. povolení ke kácení dřevin, zásah do VKP (niva, tok), apod.

Dále je nutné si uvědomit, že i pro shodná technická opatření, avšak umístěných na jiných lokalitách, mohou být požadována rozdílná vyjádření nebo stanoviska. Příkladem může být plán realizace záměru na území CHKO. V tomto případě je nutné žádat navíc o stanovisko příslušnou správu CHKO, atd.